Příběhy a zkušenosti klientů

Hanička - etikoterapie, ženské kruhy a masáže

Mé první setkání s Ditou a etikoterapií bylo v roce 2013. Přišla jsem k ní vyděšená z diagnózy – karcinom ve slepém střevě. Hodinové popovídání a rozebrání situace mne hodně zklidnilo. Pak následovala delší pauza a za čas další setkání – tentokrát v trochu jiném duchu – ženský kruh. Z původních neznámých žen, které na setkání přišly, nás postupem času zbylo jen pět a stala se z nás fajn parta. Setkávaly jsme se pravidelně jedenkrát měsíčně a sdílely jsme své radosti a trápení. Moc jsme se na ty podvečery těšily – povídání, svíčky, meditační hudba, relaxace, kartičky a nové poznatky. Naučily jsme se, jak se ukotvit v přítomném okamžiku, jak vyčistit svoji auru, jak uvolnit své emoce, jak se mít rády…..a mnoho dalšího. Čerpaly jsme ze životních zkušeností ostatních a často jsme zjistily, že to, co nás zrovna trápí, trápí i ostatní nebo si tím před časem prošly a mohly nám dát radu jak na to. Celou dobu jsme také pravidelně chodily k Ditě na báječné energetické masáže.

Po dvou letech se naše cesty rozešly a setkávání kruhu skončilo. Masáže však zůstaly a za to jsem vděčná. Je to fajn se každý měsíc nechat hýčkat a u toho rozebrat své bolístky, najít řešení problému, uvědomit si, proč mne určité situace potkávají.

K tomu, abych poznala, co se ve mně skrývá a kdo doopravdy jsem, mi pomohly dva nádherné víkendy s Ditou. V malém penzionu v blízkosti údolí řeky Doubravy jsem našla mnoho odpovědí na své otázky, poznala další báječné ženy a odstranila další kamínky, co mne tížily v duši. Našla jsem sama sebe, naučila jsem se na sebe usmívat a mít se ráda.

Dituško díky, jsem ráda, že jsem tě poznala.

Miloš - cukrovka, fyzické i psychické problémy

Tehdy jsem byl krátce po hospitalizaci v léčebně a zaevidoval jsem se na pracáku. Poslali mě na přípravný motivační kurz JOB klub a tam si byla naší lektorkou. Sice mi tehdy bylo hrozně krušně - jak po fyzické stránce (únava, bolesti svalů, silné vnitřní napětí a rozjetá cukrovka), tak i po psychické stránce (vyčerpání, obavy, strach a pocit, že to nezvládnu). Vždy jsem se ale donutil přijít a postupně jsem se tam i začal těšit! Jako by si mi dodávala sílu a rozdávala radost. Po několika setkáních jsme měli závěrečné zkoušky. Já jako jediný jsem měl odvahu vyzkoušet si pracovní pohovor naostro. Byl jsem tehdy hodně nervozní,ale moc se nám to povedlo. Cítil jsem se pak mnohem sebevědoměji, uvolněný a připravený zařadit se zpátky do běžného života. Pro mě moc prima pocit a povzbuzení - dodání odvahy a motivace něco ve svém životě změnit.

Podruhé jsme se potkali na kurzu počítačů. I tam to bylo  moc fajn a zase jsem pocítil takový blahodárný pocit - jako by povzbuzení a pomoc. Dost jsem se tam naučil a opět mi to pomohlo. Když kurz skončil, zašel jsem k vám jen tak na pokec. Nějak došlo k tomu, že by jsem na své zdravotní problémy mohl vyzkoušet Energetickou masáž nebo si popovídat o tom, kde by mohla být příčina mých problémů.

Nejprve jsem se obával, aby to můj zdravotní stav nezhoršilo, ale pak jsem si dodal odvahu. Vyzkoušel jsem harmonizaci těla pomocí tibetské mísy a pak i uvolnění a masáž krční páteře, obličeje a vlasové části hlavy. Vždy jsme si u toho i povídali a bylo to moc prima. Napětí v mém těle se vždy uvolnilo a naše povídání mi ukazovalo nový pohled na to, co a proč se v mém životě děje a co se mi mé tělolo snaží tím napětím a zdravotními problémy říct. Hodně mi to pomáhalo, i když  pak v noci jsem se cítil jako vysátý,  druhý den  přicházela únava, která postupně odezněla a pak  se to  vždy výrazně  zlepšilo. Chmurné myšlenky i napětí v těle jako kdyby ustoupily ...

Asi tři roky jsme pak neviděli a pak jsem tě našel tady na netu a začali jsme spolu komunikovat a zase jsem zašel na masáž. Krásně jsi mě  uvolnila a nějak prostě očarovala Laughing Vždy jsem se cítil moc příjemně. Podělil jsem se o to s kamarádkami, co měly podobné potíže jako já a ty jsou nadšené, prý k tobě chodí i na povídání a tvoření  …..

Kačka  - účastnice víkendového pobytu na Doubravce

Věřím tomu, že pokud se má člověk Doubravky zúčastnit, tak se věci  uzpůsobí tak, aby tam byl, stejně jako tomu bylo u mě. V nádherném prostředí uprostřed přírody jsem se propojila se svými emocemi, ponořila jsem se mnohem  hlouběji  do svého nitra než kdykoliv předtím. Díky tomu jsem v sobě objevila schopnosti  o kterých jsem neměla ponětí. Pochopila jsem, jak sama se sebou mohu efektivněji pracovat a víc využít svoji intuici a jak si více důvěřovat, jak naslouchat svému tělu. Pochopila jsem více sama sebe, spousta věcí mě  překvapila. Uklidňující pro mě byla mentální cvičení  a propojení se s živly přírody v příjemném údolí řeky Doubravky. Úžasné také bylo vytvoření si vlastní léčivé mandaly

Ivana – trnutí šíje, migrény a deprese

Paní Ditu, mi doporučila kolegyně, mluvila o tom, že ji tak rorozebrala........a o "nějaké tibetské míse". Já už jsem na tom byla tak blbě, že mi bylo jedno, co vyzkouším. Objednala jsem se, aniž bych věděla, do čeho jdu. Pouze jsem nějak vnitřně cítila, že veškeré moje fyzické  dlouholeté potíže nějak souvisí s psychikou, ale nevěděla jsem co s tím.

Na první návštěvě mě Dita opravdu rozebrala, šly jsme hluboko do minulosti........ Také přišla na řadu zmiňovaná tibetská mísa, což byl pro mě úžasný zážitek. Domů jsem odjížděla s dobrým pocitem, že tohle je to, co potřebuji. Ale věděla jsem, že cesta bude dlouhá a trnitá. Dita mi nikdy neříkala co mám řešit, jednotlivá traumata se vynořovala postupně sama  a já jsem si  s její pomocí vše postupně zpracovávala a vyrovnávala jsem se s tím, co mě v životě potkalo. Dlouhá léta jsem si myslela, že už jsem s tím srovnaná, ale opak byl pravdou – pouze jsem to vytěsnila, abych to nemusela řešit a nebolelo mě to. Postupně jsem se s Ditou prokousala celým svým životem.

Sezení bylo vždy ušité na míru, podle toho, jak jsem se zrovna cítila a co jsem potřebovala. Kombinovaly jsme různé techniky od masáží, přes harmonizaci těla až po etikoterapii a kraniosakrální terapii. Vyhovovalo mi hlavně to, že jsem si sama na každé návštěvě mohla říci, o kterou techniku mám zájem, podle svých pocitů a momentálních potřeb.

Jak jsem již uvedla, cesta to byla dlouhá a trnitá, ale stálo to za to! Po dvou letech jsem "jiný člověk". Vážím si sama sebe, netrápí mě snaha být v očích druhých lepší. Poslouchám svoje tělo a pocity. Je mi prostě dobře a jsem sama sebou.  A v neposlední řadě i fyzické potíže z velké části vymizely a nebo se objevují pouze občas.

Vím, že rozhodně nemám vše vyřešeno, ale návštěvy u Dity mi přinesly jiný životní postoj a proto se mi vše, co  život přináší lépe zvládá. A hlavně vím, že jsem tady na světě sama za sebe a ne proto, abych se zalíbila druhým, kteří to často vlastně ani nedocení.....